Jmenuju se Naty, jsem náplava od Hradce Králové a příští rok mi bude 30. V Praze bydlím desátým rokem, momentálně žiju sama s kocourem a hraničně nenormálním množstvím rostlin. Vždycky mě bavily kreativní koníčky, od malička jsem kreslila a široké okolí ode mně očekávalo, že půjdu studovat uměleckou. Místo toho jsem překvapila tím, že jsem šla studovat biologii a s odchodem na výšku se postupně záliba v kreslení přetavila v šití.
Děkujeme Natálii za inspirující sdílení její šicí cesty a také způsobu, jak o šití přemýšlí. Fotky v článku fotila Barbora Součková a je na nich Naty ve svých modelech, které si ušila z našich látek. Pokud budete některou z látek potřebovat i na svůj projekt, máme pro vás spíš špatnou zprávu - většina z nich už je vyprodaná. Fungujeme butikově a nechceme v našem e-shopu točit pořád ty samé vzory. Dobrá zpráva ale je, že naše aktuální kolekce látek jsou minimálně stejně krásné a inspirující jako ty předchozí :)
Můj šicí příběh začal na Moravě - u mojí babičky, vyučené pánské krejčové. První věci jsem šila na její prastaré Minervě. Hodně vody uplynulo a já připíjím šití na zdraví. Nejen proto, že na mé psychické zdraví má zcela zásadní a pozitivní vliv.
Rychle jsem zjistila, že ne všechny látky jsou stejné. Jakmile člověk okusí kvalitní látku a ví, jak vypadá dobře ušitá věc, k masové výrobě se vrací už těžko. Vypěstovala jsme si velké nároky na materiály a do některých obchodů s oblečením (i látkami) jsem prakticky přestala chodit. Kvalitní látky mají nesrovnatelný půvab a příležitost vytvořit si kapsulový šatník, kde se všechny kousky dokonale kombinují.
Od šití sukní s praštěnými potisky jsem se propracovala k minimalismu čistých barev a jemných vzorů. Jsou to věci, které mám ráda a nosím už roky (to se dřív moc nestávalo). Mám konečně doopravdy pocit sebevyjádření a je mi v tom hrozně dobře.
Rukama mi prošlo i hodně nepovedených věcí, ale to k tomu myslím patří…
Dodělávám si doktorát a pracuji na výzkumu epilepsie na 2. lékařské fakultě. Dobrá vědecká práce vyžaduje pečlivost a systematičnost. Jedním ze základních kamenů je transparentnost a replikovatelnost experimentů. Za vším je velká teoretická příprava a když konečně dojde na samotné experimenty, mnohokrát nevyjdou. Člověk měsíce sbírá data, tráví desítky hodin analýzami, a pak nic. Může to být docela frustrace.
Minulý rok jsem si prošla vyhořením. Dlouho jsem nebyla schopná dělat nic, co by mi dělalo radost a všechno mi přišlo zbytečné. Pamatuji si, jaké to bylo, po tomhle období znovu něco ušít. Cítila jsem, jaký mi to dává smysl.
Šití je pro mě psychická hygiena. Můžu si vymyslet projekt, úplně se do něj ponořit a vytěsnit z hlavy všechno pracovní. Ze vstupního materiálu stvořím hmatatelnou, praktickou a nositelnou věc. Sama nastavuji pravidla, jsem kreativní a v ideálním případě může vzniknout krásný a skvěle padnoucí kus.
Je mi velmi sympatická idea obklopování se jen těmi věcmi, které mi přinášejí radost a užitek, ideálně oboje naráz. Tenhle přístup praktikuji ve více rovinách svých běžných dní - nekupuji zbytečnosti, vždy si dobře rozmyslím, zda danou věc potřebuji a zda ji budu opravdu používat/nosit/těšit se z ní. Jídlo kupuji raději častěji v malém množství, abych si byla jistá, že ho sním. Samozřejmě v tomhle nejsem žádný světec a občas mi něco ujede.
Když narazím na nějakou krásnou látku, často neodolám a tvoří se mi tak postupně zásoba. Ale snažím se ji zpracovávat a nekupovat podobné látky těm, co už mám. Také jsem zrovna minulý týden provedla revizi zbytků a překvapilo mě, jak velké kusy mi občas zbydou a co z nich ještě půjde ušít.
Je to legrační. Když se šití rozloží na jednotlivé kroky, tak je tam spousta věcí, co mě nebaví (mávám polohování a stříhání dílů), ale jako celek je to pro mě důležitý kámen mojí identity a způsob, jak si udržovat psychické zdraví a dělat si radost.
Ráda se učím nové věci. I proto si užívám šití a baví mě, že se můžu učit prakticky. Pokud mě čeká nová technika, se kterou si nevím rady, mrknu se na nějaké návody. Vím, že mi moc nejde postupovat po malých krůčcích. Chybí mi v tomhle jistý pud sebezáchovy a mám tendenci si na sebe nabrat velké náročné projekty a prostě se s tím nějak poprat. Hrozně mě baví si na věcech, které šiju, vymýšlet detaily, měnit na střizích věci hned při prvním pokusu, kombinovat je dohromady. Téměř nikdy nedělám zkušební verzi. Je pravda, že skoro nemám věc, na které by něco nebylo špatně (naštěstí to nebývá vidět), a obvykle musím něco opravovat. Nějak z toho ale v naprosté většině případů vybruslím a z procesu i výsledku mám radost.
Samozřejmě miluju detaily jako kapsy v šatech, poutka akorát velká na můj oblíbený kožený pásek, kontrastní šikmé proužky v začištění lemů. Náhodný kolemjdoucí si toho nevšimne, ale já o tom vím!
Doma jsem si zařídila šicí koutek, kde mám vše potřebné po ruce. Na šití si můžu klidně vyhradit večer nebo občas i celý víkend. Je to čas, který věnuju jenom sobě. Jako klasický introvert jsem hrozně spokojená, když se můžu doma zavřít, pouštět si oblíbenou hudbu/podcasty/seriály, udělat si dobrý čaj a kávu a dělat si svoje. Je to takový malý svátek...
Děkujeme Natálii za sdílení. Jsme rádi, že vás inspirujeme, protože vy nás také. Pokud chcete získat cenné tipy a triky v oděvní tvorbě, doporučujeme naše kurzy Šití kalhot, Druhé něco na sebe, případně velmi ambiciózní semestrální kurz. Na úplný začátek máme oblíbený kurz První něco na sebe.
Látku vhodnou na váš projekt s vámi budeme rádi konzultovat v naší kamenné prodejně látek v Praze na Letné. Náš e-shop nejen s látkami funguje pro Českou republiku, Slovensko a od konce září 2023 i pro celou EU.
Natálky profil na instagramu najdete na bohemian_swallow_, náš insta je materialistic.cz